|
|
Molluscs as a new model system in molecular biology
Ber, Tobiáš ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Měkkýši jsou druhým nejpočetnějším kmenem v živočišné říši se značným biologickým a ekonomickým vlivem. Jejich různorodé evoluční adaptace jim umožnily osídlit širokou škálu biotopů, přičemž mnoho z nich se nadále rozšířilo do nepůvodních oblastí, kde činí rozsáhlé hospodářské škody. Doposud však nebyla modelovým systémům měkkýšů věnována pozornost úměrná jejich významu. Cílem této bakalářské práce je popsat zavedené modelové měkkýše v biologii a zhodnotit jejich využití. Po provedení rešerše bylo patrné, že většina dosavadních měkkýších modelových systému vyžaduje ke svému chovu vodní prostředí a tím navyšuje nároky na údržbu v laboratorních podmínkách. Za účelem usnadnění chovu měkkýšů jsem navrhl nový terestrický měkkýší modelový systém, plže rodu Deroceras, který dle mého názoru dosahuje potenicálu stát se novým modelovým organismem v molekulární biologii.
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Vývoj metaspolečenstev klanonožců, lasturnatek a měkkýšů kokořínských tůní v dlouhodobém gradientu
Tichá, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Šorfová, Vanda (oponent)
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj započala před takřka dvaceti lety na svém území s obnovou a také s výstavbou zcela nových drobných vodních ploch, které měly za cíl udržet vodu v krajině a poskytnout příhodné životní prostředí pro chráněné druhy obojživelníků i bezobratlých, na které je zaměřena tato práce. Většina studií zaměřených na společenstva takových habitatů bývá založena na datech z jedné, nanejvýše dvou sezón, a zcela tak opomíjí vývoj složení těchto společenstev v delších časových obdobích. V rámci této studie však navazuji na předchozí výzkum druhového složení malých tůní v CHKO Kokořínsko, který proběhl v letech 2005 a 2006 a kde pokračovaly odběry v letech 2009 a 2017 odběry ve stejných tůních pokračovaly. Zkoumala jsem, jaký má vliv prostorové uspořádání a environmentální podmínky jednotlivých tůní na druhové složení lasturnatek, klanonožců a měkkýšů v jednotlivých letech a jak se změnilo zastoupení jednotlivých druhů na více jak desetiletém gradientu. U klanonožců a lasturnatek jsem od roku 2006 kromě jedné výjimky nepozorovala žádný nově příchozí druh, naopak došlo k poklesu v počtu druhů. U měkkýšů proběhla mezi jednotlivými odběrovými roky větší výměna druhů a v roce 2017 jsem pozorovala o jeden druh více než v roce 2005, přičemž z 18 druhů vyskytujících...
|
|
|
Krátkodobé sukcese měkkýších společenstev přirozených a antropických stanovišť
Berková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato práce je literární rešerší porovnávající sukcesi měkkýších společenstev na přírodních a antropických stanovištích. Shrnuje poznatky o tom, jak se měkkýší společenstva přirozených stanovišť mění v čase, a popřípadě do jaké míry jsou stabilní v čase, a do jaké míry do přirozené sukcese zasahuje člověk. Společenstva měkkýšů na různých územích podléhají neustálým změnám. Sukcese na přirozených stanovištích, kterými byly ve většině studovaných případů listnaté lesy, spěje k druhově bohatým společenstvům, která se v krátkodobém časovém horizontu příliš nemění. Sukcese byla studovaná také na antropických stanovištích, jako jsou lomy, městská stanoviště a hradní zříceniny, na kterých lze naleznout některé druhy charakteristické pro konkrétní typy stanoviště, resp. sukcesní stádia. Klíčová slova: měkkýši, sukcese, klimax, disturbance, malakofauna
|
|
|
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
|
|
|
Kvartérní měkkýši Blanského lesa
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Bohatá měkkýší společenstva zachovaná ve fosiliferním sedimentu Blanského lesa poskytla svědectví o pozdním glaciálu a holocénu v této oblasti, která je jednou z faunisticky nejprobádanějších ve střední Evropě. Nálezy kvartérní fauny v jižních Čechách jsou velmi vzácné, proto jsou tyto dva půdní profily nedaleko Českého Krumlova tak důležité pro pochopení postglaciálního vývoje střední Evropy. Sukcese ukázaly velmi rychlý nástup lesních druhů, které od boreálu do subboreálu dominovaly na obou lokalitách. Rozvoj lesa v klimatickém optimu holocénu dosáhl maxima díky absenci neolitického člověka. Stepní druhy téměř úplně vymizely během tohoto období. Mladoholocenní vývoj je zde spojen s úbytkem lesa na jedné lokalitě a odlesněním na druhé lokalitě, což je pravděpodobně dáno kombinací poklesu vlhkosti a lidské činnosti. Profily také zachytily řadu druhů kolonizujících střední Evropu z jihu. Některé se zde objevují mnohem dříve, než bylo očekáváno.
|
|
|
Měkkýši evropských měst
Wolfová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o evropské městské měkkýší fauně. Ukazuje města jako centra diverzity měkkýšů v zemědělské krajině, ale také jako oblasti, kde dochází k vysokému stupni homogenizace měkkýších společenstev, tedy nahrazování původních druhů, často endemitů, druhy nepůvodními. Homogenizace městské měkkýši fauny je zapříčiněna zejména pasivním šířením druhů pomocí člověka a také díky městskému klimatu, které je pro šířící se nepůvodní druhy obvykle z teplejších oblastí příznivější než klima okolní krajiny. S tímto souvisí další téma, kterým se tato práce zabývá, a to jsou způsoby šíření měkkýšů. Dále je v práci shrnuto, s jakými druhy měkkýšů se ve městech setkáme vzhledem k jejich vazbě na městské prostředí, jaké faktory ovlivňují měkkýší faunu a v neposlední řadě, metodické přístupy ke studiu městské měkkýší fauny.
|
|
|
Holocenní sukcese lesní měkkýší fauny Evropy
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Moutelíková, Jitka (oponent)
Studium kvartérní měkkýší sukcese má v Evropě dlouholetou tradici. Je tomu tak, protože měkkýší schránky bývají běžně a ve velkých počtech zachovány ve vápnitých kvartérních sedimentech různého původu. Od druhé poloviny minulého století jsou tyto sukcese využívány jako proxy data pro paleoekologické studie. Na základě znalostí současné ekologie měkkýšů a složení kvartérních společenstev mohou být druhy rozděleny do deseti ekologických skupin, sloužících pro rekonstrukci paleoprostředí. Pro středoevropskou faunu je klíčová skupina striktně lesních druhů. Tato skupina indikuje zapojený les, který je charakteristický svými mikroklimatickými podmínkami a je zonálním ekosystémem střední Evropy. Indikační hodnota měkkýšů pro zapojený les bývá v jiných částech Evropy zpochybňována. Proto tato práce shromáždila a zhodnotila měkkýší sukcese striktně lesních druhů napříč Evropou na základě vymapování známých výskytů striktně lesních druhů během pozdního glaciálu a holocénu. Tato vizualizace poskytuje hlavní patrnosti v pohybu striktně lesních druhů v čase a prostoru od pozdního glaciálu do současnosti. Práce také komentuje hlavní metodické problémy ve výzkumech holocenní sukcese měkkýšů.
|
|
|
Physiology of special mirror eyes of molluscs, crustaceans and deep-sea fish
Remišová, Kateřina ; Hudec, René (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Většina optických systémů zvířecích očí funguje na principu lomu světla. Některé typy očí však využívají pro tvoření obrazu biologická zrcadla, pročež jsou označovány jako zrcadlové oči. Biologická zrcadla jsou zvláštním typem tkáně, která odráží světlo prostřednictvím konstruktivní interference na vrstvách se střídavým indexem lomu. Zrcadlové oči se obvykle vyskytují u živočichů žijících v zakalených a hlubokých vodách. Různé typy zrcadlových očí byly popsány u měkkýšů, korýšů a ryb. Mimo to, zrcadlové superpoziční oči korýšů desetinožců posloužily jako inspirace pro rentgenové teleskopy (tzv. lobster-eye X-ray telescopes) využívané v astrofyzice. Tato práce popisuje různé typy zrcadlových očí. Přehled živočichů se zrcadlovýma očima je doplněn o popis jejich habitatu. Závěrem jsou jednotlivé typy zrcadlových očí porovnány a je diskutována jejich případná biomimetická aplikace, zejména v opticko-technických systémech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.